close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Proč se bát zítřků...třeba nepříjdou.

Don´t speak

25. června 2007 v 13:40 | Indil.Estel |  ..:Jednorázovky:..
Další jednorázovka :) Moc prosím o komentáře...
Žánr: romantika, tragédie, songfic - Don´t speak (No Doubt)
Postavy: Sirius Black, Cindy Backová
Poznámka: od 12 let
Don´t speak
You and me
We used to be together
Every day together always
Oni dva k sobě prostě patřili. Ona to cítila a on to věděl, i když si to nechtěl připustit. Ona se mohla stokrát tvářit, že ho nenávidí a on mohl tisíckrát flirtovat s jinou, a přesto to oba tušili a štvalo je to.
I really feel
I'm losing my best friend
I can't believe
This could be the end
"Backová!"
"Blacku!"
"Jsi strašná mrcha, víš to?"
"A ty jsi arogantní vůl!"
"Nemůžu tě vystát!"
"Nenávidím tě!"
Vykřikla to dřív, než to stačila zadržet. Tak moc si přála, aby to byla pravda, tak moc ho chtěla nenávidět. Bylo by to tak mnohem jednodušší. Něco k němu cítila. Nedokázala ty pocity pojmenovat, věděla ale, že nenávist to není.
Snad vztek. Ano, vztek na něj a na tu jeho hrdost. Na tu jeho paličatost a absolutní neschopnost dělat kompromisy. Vždycky muselo být po jeho.
It looks as though you're letting go
And if it's real,
Well I don't want to know
Věděla, že mu není úplně lhostejná a o to větší vztek na něj měla, protože jí to nedokázal říct. Místo toho oblboval všechny holky v okolí jenom proto, aby vyhnal z hlavy myšlenky na ni a aby se zbavil vědomí, že ji má rád.
Nechtěl ji mít rád. Znamenalo to pro něj, že už není úplně svobodný, že už si nemůže dělat, co by chtěl. Každý jeho čin byl ochromen myšlenkami na ni. Ona představovala vše, čeho se bál.
Láska.
Pro něj tak neznámý, zbytečný a nepoznaný cit. Nikdy nikoho doopravdy nemiloval. Nechtěl milovat.
A tak ji od sebe neustále odháněl, hádal se s ní a udělal ze sebe největšího sukničkáře na škole, jen aby si dokázal, že na ní není závislý a že ji nepotřebuje.
Don't speak
I know just what you're saying
So please stop explaing
Don't tell me 'cause it hurts
Ona jeho chování nechápala. Proč se jí vyhýbá? Proč ji neustále uráží? Nechtěla si to přiznat, ale jeho slova ji zraňovaly. Ale štvalo ji to. Nechtěla být takhle zranitelná. Chtěla být proti jeho krutým slovům imunní.
Don't speak
I know what you're thinking
I don't need your reasons
Don't tell me 'cause it hurts
Jednoho dne se probudila s nepříjemným pocitem. Nevěděla, co to způsobilo, ale bylo to velmi nepříjemné a zároveň se jí to líbilo. Jako kdyby ztratila něco velmi cenného a zároveň věděla, že je to v bezpečí, uschované u někoho, komu věřila. Dlouho netušila, proč se tak cítí, až jednoho večera jí to došlo.
Our memories
They can be inviting
But some are altogether
Mighty brightening
Ta náhlá vlna pochopení ji zasáhla tak náhle a prudce, až ji málem povalila. Byla v takovém šoku, že pár chvil jen tak seděla a rozdýchávala to. Nechtělo se jí tomu věřit.
As we die, both you and I
With my head in my hands
I sit and cry
"Vrať ho!" Křikla na něj.
"Cože?"
"Nedělej, že nevíš. Ukradl´s ho a já ho chci zpátky. Vrať mi ho!"
"Backová, o čem to tu mluvíš?"
"Vrať mi srdce!"
Don't speak
I know just what you're saying
So please stop explaing
Don't tell me 'cause it hurts
Seděl sám v astrologické věži a byl dokonale zmatený. Co to do ní zase vjelo?! Nevyznal se v ní a to ho nesmírně dráždilo. On se přece vyznal v každé holce, tak proč ne v ní? Prý ,vrať mi srdce,´! Ale jak?! Copak ho má schované v ložnici pod polštářem? Tak ať mu nejdřív vrátí ona to jeho! Nechce její srdce, tak proč mu ho dala? A proč uloupila to jeho? Láska, ten strašný cit, co působí jen samé starosti, nedorozumění a bolest. Přichází vždy tak nečekaná, nehledaná, nežádaná…
Don't speak
I know what you're thinking
I don't need your reasons
Don't tell me 'cause it hurts
O pár dní později ji potkal u jezera. Seděla tam u osamoceného stromu, zlaté vlasy jí vlály ve větru a pozorovala drobné vlnky na hladině. Přišel k ní a beze slova si přisedl. Chvíli mlčky pozorovali, jak se v jezerní hladině odráží západ slunce, pak to ale už nevydržela.
"Co bude dál?" Zeptala se, aniž by odtrhla oči od mírně zvlněné hladiny.
"Nic, co by?" Odpověděl.
"To se chceš pořád takhle trápit?"
"Právě že nechci. Nechci se neustále ohlížet přes rameno, abych se ujistil, že jsi v pořádku, že ti nikdo neubližuje a že jdeš stále za mnou."
"Takže chceš myslet jenom na sebe?"
"Už tak myslím na hodně lidí. Na Jamese s Lily, Remuse, na Petra. Nechci se bát ještě i o tebe."
It's all ending
I gotta stop pretending who we are...
You and me
I can see us dying...are we?
"Zabiješ tak naši lásku."
"Dřív nebo později by zabila ona mě. Nepřežil bych, kdyby se ti něco stalo, Cindy. Lord Voldemort neustále sílí. Proto až vyjdeme z Bradavic, nechci o tobě mít žádné zprávy. Budu tak žít v přesvědčení, že jsi živá a zdravá a že ti nic nechybí."
"Jsi strašný sobec, Siriusi Blacku! Zase myslíš jen a jen na sebe. Aby tě to náhodou nebolelo! A to tě vůbec nezajímá, že to, cos právě řekl, bolí ?!"
"Věř mi, Cindy, bude to tak lepší,"
"Lepší pro nás, nebo pro tebe?"
"Ale no tak, tohle je přece zbytečný! Copak to nevidíš? Jen si ubližujeme navzájem. To by přece nefungovalo."
Don't speak
I know just what you're saying
So please stop explaing
Don't tell me 'cause it hurts
"Asi máš pravdu. Možná jsme se nikdy neměli potkat…už nemluv, ať mě to nebolí," Smutně se na něj usmála.
Don't speak
I know what you're thinking
I don't need your reasons
Don't tell me 'cause it hurts
Do konce školního roku zbývalo pár dnů. Pro Siriuse a jeho přátele to byl poslední rok v Bradavicích.
Všichni byli cestou vlakem podivně zamlklí. Byl to zvláštní pocit, vědět, že to bylo naposled. Když vystupovali z vlaku, přepadl Siriuse strašný pocit. Náhle zatoužil po jejím pohledu. Chtěl ji ještě jednou vidět, dřív než mu nadobro odejde ze života.
Prodíral se davem a zmateně se rozhlížel. Takhle to přece nesmí skončit. Chce se alespoň rozloučit.
Náhle ji spatřil. Stála tam, asi deset metrů o něj a čekala až se jí uvolní cesta, aby mohla projet s vozíkem. A jako by vycítila jeho pohled, otočila se a její pohled se střetl s jeho. Chvíli na sebe jen tak zírali, ale pak, jako na povel, se k sobě rozběhli a málem skončili na zemi, jak do sebe navzájem vrazili. Stáli tam a vášnivě se objímali víc než pět minut. Tiskli se k sobě, jako by si tímto okamžikem chtěli vynahradit celých sedm let, kdy mohli být spolu.
Když se od sebe konečně odtáhli a pohlédli si do očí, mohli v nich vyčíst nekonečný smutek.
"Budeš mi chybět, Cindy,"
"Ty mě taky,"
"Omlouvám se, neměl jsem být tak tvrdohlavý. Mohli jsme být spolu,"
"Byli jsme spolu. A taky budeme spolu. Ty máš mé srdce a já zase tvé. To nás bude spojovat navěky. Hlavně mi ho nezlom," usmála se.
"Neboj, tvé srdce je u mě v bezpečí." Ujistil ji a taky se usmál.
Když pak spojil své rty s jejími, věděl, že i když už ji nikdy neuvidí, bude na ni až do konce života vzpomínat jako na jedinou ženu, kterou opravdu miloval.
"Nikdy na tebe nezapomenu, Siriusi Blacku," zašeptala mu do ucha, naposledy mu pohlédla do tváře, otočila se a odešla z jeho života. Nikoli však z jeho srdce…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Borovice Borovice | Web | 27. června 2007 v 0:24 | Reagovat

Tak jsem tady tedy ze zvědavosti zabrousila... a opravdu, ale opravdu nejsem zklamaná, že jsem to udělala!

Máš to tady hezké a dokonce i hezky píšeš. Tahle povídka se mi líbila, ale strašně mě rozesmutnila. Zrovna dnes mám na smutné věci štěstí - četla jsem dnes ještě asi tři další, a to jsem původně hledala něco k pobavení!:D Ještě, že netrpím depresemi..!;-)

Takže - jen tak dál! Až budu mít víc času, tak to tady snad prozkoumám více... Mmch. můžeme u sebe mít také odkaz na tvůj blog? Bude to čest!:)

2 Indil-Estel Indil-Estel | 27. června 2007 v 8:27 | Reagovat

Tak to jsi mi udělala fakt strašnou radost ;-) Málokdy se mi dostane něčí pochvaly a té tvojí si opravdu vážím :) Určitě budu moc ráda, když u vás budu mít odkaz. Zatím tady toho moc není, ale to se brzy změní :)

3 Nakuta Nakuta | Web | 14. září 2008 v 12:26 | Reagovat

Já brečím...úžasné, doopravdy úžasné. Sice čtu rok 2007, ale budu ráda, když si tenhle komentář přečteš a ozveš se na můj blog. Ráda bych si tě, s tvým dovolením, přidala do oblíbených.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama